Indonésie, jako největší trh v automobilovém průmyslu v jihovýchodní Asii, je již dlouho „zadní zahradou“ japonských značek. Vzhledem k tomu, že globální přechody automobilového průmyslu k elektrifikaci však čínské značky elektrických vozidel zastoupené BYD spustí revoluci na indonéském trhu. Tento článek provede hloubkovou analýzu tří základních konkurenčních výhod BYD oproti japonským vozidlům na indonéském trhu: dopad na trh, technologické vedení a cenová konkurenceschopnost. Odhalí, jak čínské značky elektrických vozidel dosáhly rychlého nárůstu na tomto tradičně japonském trhu a těší se na možný vývoj budoucí konkurenční krajiny.
Indonéský automobilový trh byl již dlouho monopolizován japonskými značkami. Japonští výrobci automobilů, jako jsou Toyota, Honda a Mitsubishi, s jejich raným rozvržením a zralým dodavatelským řetězcem, kdysi zabírali téměř 90% podílu na trhu. Tento vzor se však rychle mění čínskými značkami elektrických vozidel vedených BYD. Podle nejnovějších údajů o trhu pok Tato drastická změna struktury trhu znamená zásadní posun v trendu spotřeby automobilů v Indonésii.
Vzestup BYD na indonéském trhu je pozoruhodný. V roce 2024 dosáhl první rok svého oficiálního vstupu na indonéský trh BYD tržby 15 429 vozidel a rychle zachytil přibližně 36% podílu na trhu s indonéským elektrickým vozidlem. Vstupující do roku 2025 se tato hybnost růstu stala ještě silnějším. Samotný objem prodeje v prvním čtvrtletí dosáhl 8 200 jednotek (včetně Denza značky) a podíl na trhu vzrostl na 50%, což z něj činí absolutní vůdce na trhu s elektrickými vozidly v Indonésii. Naproti tomu Motor Hyundai, který se kdysi umístil na prvním místě na trhu s elektrickými vozidly v Indonésii, jakož i na výrobcích elektrických vozidel japonských značek, jako jsou Toyota a Honda, výrazně zaostávají za BYD, pokud jde o objem prodeje a podíl na trhu.
Pokles japonských značek na indonéském trhu není náhodný, ale výsledek kombinovaného účinku více faktorů. Na jedné straně jsou japonští výrobci automobilů relativně konzervativní při přechodu na elektrifikaci a příliš se spoléhají na tradiční technologické trasy palivových vozidel, což vedlo k pomalému tempu uvedení produktu na trh v sektoru elektrických vozidel. Na druhé straně indonéská vláda v posledních letech rázně propaguje popularizaci elektrických vozidel a do roku 2030 si stanovila ambiciózní cíl při výrobě 600 do roku 2030. Tato politická orientace je jasně prospěšná pro čínské značky, jako je společnost BYD, které provedly včasné přípravy pro průmysl elektrických vozidel. Kromě toho zvýšené přijímání nových technologií a značek indonéských spotřebitelů, zejména mladší generace, také vytvořilo příznivé tržní prostředí pro rozvíjející se značky elektrických vozidel, jako je BYD.
Pozdrava japonských značek se také odráží v jejich pasivní reakci na tržní strategie. S ohledem na silnou ofenzívu BYD začali někteří japonští automobilky, jako je Nissan, v jihovýchodní Asii snižovat výrobní kapacitu a Suzuki dokonce oznámil, že v Thajsku uzavře svou továrnu. Tato kontrakční opatření ostře kontrastují s agresivní expanzí BYD - BYD nejen rychle založila prodejní síť (s 50 prodejci již zřízených v 27 městech), ale také investovala 1,3 miliardy amerických dolarů na vybudování továrny s roční produkční kapacitou 150, což znamená, že tato dominance 150, která by měla být v průběhu 2026. Indonéský automobilový trh prochází historickým posunem.
Změny ve vzoru trhu se také odrážejí v poznání spotřebitelů. Indonéští spotřebitelé tradičně považovali japonská auta za synonymum „spolehlivosti a trvanlivosti“, zatímco čínské automobily byla často označena za „levné a nízké kvality“. Se značkami, jako je BYD, se však tento stereotyp rozbije vysoce kvalitní výrobky pro elektrické vozidla. BYD M6 se v roce 2024 stal nejprodávanějším elektrickým vozidlem v Indonésii a modely jako Seal a Dolphin si také získaly širokou popularitu. To ukazuje, že indonéští spotřebitelé začali rozpoznávat technologickou sílu a kvalitu produktu čínských značek elektrických vozidel. Tato změna v psychologii spotřebitelů dále urychlí přetváření tržního prostředí.